Hypertonické dítě

Hypertonicko - Hyperexcitabilní syndrom 

(zvýšený svalový tonus+zvýšená dráždivost ve formě pláče, lekání, stále nespokojené dítě...)(můžeme se také setkat z názvy jako hypertonické dítě, dráždivé dítě, svalová hypertonie)

Co je hypertonus, jak se projevuje?

Hypertonus je zvýšené svalové napětí. U novorozenců a kojenců se projevuje následovně: 

• vychází z oblasti šíje a krční páteře.
• ramena jsou vytažená k hlavičce, ručičky drží v pěsti a jsou napnuté do strany nebo přitažené k hrudníčku.
• nožičky natažené.
  

Zkrátka celé tělo je neustále v napětí

Hrudník je v nádechovém postavení, dítě rychle a povrchově dýchá. Hlava je v záklonu a často i v tzv. predilekci-stočená k jedné straně. Dítě odmítá polohu na bříšku, kde se vytvoří velký záklon hlavy, ručky napíná do strany a udělá tzv. letadélko. Pravidelně je takové dítě plačtivé, neklidné, rychle a nekoordinovaně pohybuje s ručičkami a nožkami. Má bolení břÍška (novorozenecké koliky), které tento stav ještě zhoršují. Z tohoto důvodu je i neklidné při kojení, špatně usíná a často se budí.

Proč hypertonus u dítěte vznikl?

Jedna z příčin je morfoIogické poškození mozku, které řešíme dlouhodobou a intenzivní rehabiIitací. Hypertonus se ale projevuje i u dětí, kde k žádnému viditelnému poškození nedošlo a i tyto projevy je třeba řešit.

Důvody

Stres u maminky v těhotenství - partnerské problémy, obavy o osud dítěte, strach z porodu, nepříjemné zážitky v těhotenství osobní i pracovní, zdravotní potíže, komplikace při porodu (protrahovaný, překotný, klešťový atd...), porodní asfyxie (nedostatek kyslíku), velká nedonošenost.

Jak pomoci

Pokud dítěti nepomůžeme, projeví se to i na dalším pohybovém vývoji - ditě se přetáčí záklonem hlavy, nevydrží na bříšku a nezvládne plazení a lezení. Když se postaví, stojí na špičkách nebo extrémně vytáčí nožičky. V pozdějším věku se objevují poruchy aktivity a pozornosti.

Je třeba si uvědomit, že dech, svalové napětí a psychika jdou ruku v ruce spolu. Čim je dítě neklidnější, tím má vyšší svalové napětí a rychle a povrchově dýchá. Velmi důležité je dítě správně chovat, dotýkat se ho a manipulovat s ním. Vše provádějte pomalu a klidně. Není třeba se obávat, že častým chováním dítě rozmazlíme, ale naopak mu pomůžeme v budoucnu k samostatnosti. Chování a kontakt s dítětem je důležitý zvláště v období od narození do třetího měsíce.

Správné chování, jemné hlazení, prohloubí dech a dítě zklidní.

Stimulujte

Hmat je jeden ze základních smyslů, které se u novorozence vytváří nejdříve. Tento stimul se již vytváří v děloze.

Jak nejlépe stimulovat

Dítě bude ležet na zádech nebo ho tak položte

• pokrčte dítěti nožičky uvolněte a šetrně položte vedIe těla, svoji ruku položte na hrudníček, druhou pod hlavičku a vytvořte tak pocit bezpečí, který zažíval devět měsíců. Ohraničený prostor jim vytváří klidovou zónu.

Pokud dojde k předčasnému porodu, nedonošené dítě potřebuje rodičovský dotek a kontakt ještě častěji. Hypertonickému dítěti je třeba věnovat dostatek času, klidu a pohody. Pokud se hypertonie odstraní, tak se objeví pohodové klidné dítě, které si beze spěchu projde správně celým pohybovým vývojem.

Naučte se rozpoznat, jaké pohyby dítě chce dělat a co způsobuje hypertonus. Napětí ve svalech způsobuje rychlé nekoordinované pohyby nohou a rukou a ty je třeba uvolnit a zklidnit. Děti si pak mohou hrát s hračkami, zkoumat svoje tělíčko, sahat na nožičky a hrát si s nimi.

V poloze na bříšku je známkou hypertonu velký záklon hlavy, vázne opora o ručičky a dítěti se na bříšku nelíbí. V tomto případě dítě raději na bříško nedávejte, protože záklonem hlavy se stav ještě zhorší. Dítě si nechce prohlížet strop nebo obrázky na stěně, ale dívá se tam, kam ho záklon hlavy způsobený napětím nutí. Každé dítě si oblíbí polohu na bříšku, ale musí se umět opřít o ručky a držet hlavičku volně bez napětí. Stačí dítěti pomoci celkovým uvolněním, správným polohováním a zlepšením opory. Poloha na bříšku je důležitá pro začátek lokomoce (plazení, lezení).

Stočení hlavičky k jedné straně (tzv. predilekce) není způsobena tím, že se dítě chce stále dívat např. doprava, ale protože není schopno hlavičku přetočit z důvodu napětí v šíji a stažením ramen.

Přitažením nožiček a uvolněním ručiček uvolníte šíji a dítě si může přetáčet hlavičku, kam potřebuje. Nejedná se o cvičení 2x denně, ale o celodenní práci s dítětem. Při správné manipulaci, inhibičním a relaxačním cvičení a polohování by mělo být dítě zklidněné a uvolněné.

Doporučení Vždy dejte na své pocity i kdyby pediatr tvrdil, že je vše ok. Raději víckrát návštěva fyzioterapeuta nebo neurologa, než něco zanedbat.

Dalším projevem hypertonu jsou ručičky sevřené v pěst a jedná se o reflexní tonický úchop, ne o sílu v ručičkách a schopnost dítěte uchopovat hračky. Podráždíte-li dlaň, ručka se automaticky pevně sevře. Proto nedávejte dítěti do ruček hračky ani své prsty, ale snažte se ručky dítěte uvolnit. Jemným pohlazením přes prstíky se ruka otevře. Teprve, když je ručka trvale uvolněná, můžete dítěti podávat hračky.

Odstranění hypertonu a neklidu dítěte není otázkou týdne, aIe jednoho až tří měsíců. Je velice důležité začít na odstraňování problému pracovat co nejdříve po narození, v prvních měsících života se dá mozek naprogramovat tak, aby začal tyto opomíjené skupiny svalů efektivně využívat a nemusí dojít ke zdravotním komplikacím. A tak dojde k co nejrychlejšímu návratu miminka do normálního a spokojeného stavu a maminka si společně s miminkem užije krásné a klidné šestinedělí a kojenecký věk a ušetří jí to veliké trápení a nervy. Mám dlouholetou zkušenost s tím, když se po zhojení pupečníku začne u miminka s vaničkováním, masáží a správnou manipulací a to vše podpořené bylinoterapií, že se stav miminka do tří měsíců zlepší a odstraní se hypertonus a zvýšená dráždivost. V případě potřeby požádáme o pomoc zkušenou fyzioterapeutku nebo neurologa, se kterými spolupracuji. Bohužel mám zkušenost, že očkování stav zhoršuje. Důležité je, aby rodiče pochopili problém a věděli, jak svému dítěti pomoci. I když se maminka (rodič) naučí správně pozorovat svoje dítě, to jí samo řekne (svým úsměvem, klidem a pohybem), co mu dělá dobře. Kolem třetího měsíce začíná aktivní pohyb dítěte a vy ho musíte na toto období připravit a i dále mu pomáhat.

Aby mohIo dítě lézt po čtyřech, musí se umět plazit. To dokáže, když se bude umět přetáčet a bude rádo na bříšku.

Aby bylo rádo na bříšku, musí se umět opřít o ručky. Aby se mohIo opřít o ručky, musí zvládnout na zádech horizontální sed, mít ručky uvoIněné a sahat po hračkách. Až to vše zvládne, když mu pomůžete odstranit patologii způsobenou svalovým napětím (tzv. hyper- tonem). Pohyby dítěte musí být klidné, plynulé a cílené, dítě uvolněně dýchá, směje se a je spokojené. Vždy je třeba zvládnout jednu polohu (fázi vývoje), aby mohla následovat další.

Správným chováním, manipulací s dítětem a znalostí pohybového vývoje pomáháte dítěti se osamostatnit.

Když se dítě naučí samo pohybovat a to již přetáčením nebo plazením, je schopno se samo podat hračku, přiblížit se k mamince nebo naopak.

Každá fáze pohybového vývoje má velký význam pro správné držení těla a pohyb v dospělosti. Při přetáčení se vytváří správný stereotyp dýchání, při plazení a lezení _ správné zakřivení páteře, postavení pánve, hrudníku, velkých kloubů (kyčle, ramena)

Zdroj: Jana Knězová oddělení léčebné reahabilitace a MUDr. Eva Dortová, neonatologie FN Plzeň.